NAŠE KOŘENY
ÚNOROVÉ VEČERY O MINULOSTI ZDEJŠÍHO KRAJE
V letošním roce jsme se sešli osvěžit si znalosti ze školy a podiskutovat o nových zjištěních, týkajících se naší minulosti, našich kořenů.
První večer nás navštívil odborník – archeolog z Polabského muzea v Poděbradech, pan Mgr. Lamprecht a první co sdělil bylo, že byl překvapen, jak učebnice dějepisu neodpovídají současným poznatkům. Zároveň nabádal k pečlivému výběru literatury. Co se nalezených artefaktů na území Opolan a okolí týká, dokládají téměř nepřetržitý a spíše zemědělský život, bez dokladů násilí.
Při přípravě na druhé setkání jsem i já zažila překvapení. A to při zjištění, že evropská populace se skládá ze dvou větví, první byli lovci sobů a následně pastevci, jdoucí za ustupujícím ledovcem od JZ Evropy (ale ne z Afriky) napříč až do Skandinávie. To bylo 15 000 př. n.l.. Z té doby máme v populaci více jak 50% genů ( Slováci 80%). Druhé výrazné osídlení proběhlo až po vytvoření vrstvy orné půdy, tj. cca 6 000 př.n.l. Z tohoto období pochází 15% genů. Již znalí zemědělci přišli po malých skupinkách z oblasti dnešní Ukrajiny a Severního Kavkazu a osídlili napříč celou Evropu. A zřejmě proto, že střední Polabí je velmi úrodné, byla zde z nejvýznamnějších oblast Nymburska. Timura
Polabské muzeum Poděbrady
Téměř nepřetržité osídlení po dobu 5 000 vrcholilo Keltskou kulturou a zde též hradištěm na Oškobrhu. Následují Markomani s hlavním sídlem u Peček a po jejich odchodu na západ, přichází Čech se svým rodem z oblasti Chorvatska. Když si představíme, že z tohoto a sousedního Srbského území pocházeli někteří císaři ( v Římě i Konstantinopoli), nemohli být Čechové vůbec primitivní. To také dokládají mnohá hradiště již kolem roku 700 s propracovanou výrobou (viz. výstava muzea v Kolíně).
Budovali je na ochranu podél obchodních cest, neboť tudy útočili Frankové, tj. ti prodejní za frank, co s již zvrácenou pomocí boží ( tj. „já taky chci mít“ ) a s vojensky zdatnými biskupy si hleděli rozšířit svoje majetky. Nutno podotknout, že se jim to ještě zhruba po 200 let nedařilo. Orbini
Výše uvedené dokládá, že učební látka o primitivních barbarech Slovanech není pravdivá. A že kulturnější prostředí bylo v té době jinde.
Solidus, kvalitní Byznská mince ražená krátce po roku 600n.l.,
Kolínsko(odtud slovo solidní) Reg. muzeum v Kolíně
Základy vůbec prvního kostelíku byly nedávno nalezeny na Vyšehradě. Jedná se o stavbu arménského typu. V Libici byl postaven kostel až následně, a to západního otonského stylu. Aktuálně se připravuje animace celého hradiště, a bude přístupná na internetu.
Před 1000 lety došlo k vyvraždění rodiny tak zvaného Slavníka. Naše osada v té době již musela existovat. Jen je k uvážení, že pak po 800 let zdejší území patřilo a zásobovalo přímo vládnoucí vrstvy státu.
S příchodem církevního hospodářského řízení státu, zajišťování stále větší nadvýroby, přišlo i římské měřící právo. To znamená, že nově zakládaná hospodářství byla vyměřována s rovnými stranami, hranatě. Zatímco původní byla zaoblená a spíše do kruhu. A právě takových máme v Opolanech hned několik. Dokázali by jste je najít?
Úrodné území kolem Cidliny, strategický Oškobrh, dálková stezka středem Evropy VZ, ZV a nalezené „střepy“ z různých období, dobře dokládají osídlení po dobu 8 000 téměř nepřetržitě (viz. expozice Muzea Poděbrady).
A tak kořeny dnešních obyvatel obce sahají velmi, velmi daleko, což je ohromující.
Kdo však zapomene svoji vlastní minulost, a kolikrát těžce nabytou moudrost, bude možná nucen si celé zopakovat. Jitka Tvrzníková 2018
Seznam literatury:
Dějiny dávné Evropy. Timura
Královstvo Slovanov. Orbini
Germania. Tacitus
Obrazové písmo Slovienov. Laubert
Křesťané před Kristem, za Krista a po Kristu. Jan Kozák
Kořeny indoevropské duchovní tradice. Jan Kozák
Královský Vyšehrad III.. Sborník
Opolany v souvislostech 1770 – 80
Josef II. jenž v této době prožíval svá 30 léta života a spoluvládl s matkou Marii Terezií, chtěl z pozice své moci pozvednout poddaný lid, zvětšit jim svobodu volby, uplatnění a zároveň odpovědnosti. Změny uváděl v platnost především na svých panstvích a na zabraných církevních majetcích. Aby však nedošlo k velkému chaosu, spoutal život ve státě mnoha zákony. Je jasné, že měl mnoho odpůrců a udělal mnoho chyb. Je však dobré si uvědomit, že v zemích, kde vládnoucí dynastie nechtěla naslouchat potřebám té doby, došlo následně ke krvavým revolucím, jako byla známá francouzská. Ve spojených státech právě vrcholil boj za nezávislost na Velké Britanii a Thomas Jefferson (spolutvůrce prohlášení nezávislosti USA ze 4.9. 1776 ) o Josefovi II. napsal: Mister Habsbourg je mužem neobyčejně nebezpečným. Buď svých cílů nedosáhne a bude muset posléze vládnout metodami obvyklými u ostatních monarchů – v tom případě se stane jen dalším z odpůrců pokroku ve světě. Nebo dokáže, co si předsevzal, a pak „ přinese svým panováním nejzávažnější důkaz toho, že revoluce jsou zbytečné“.