Opolany a voda

Řeka je dynamický systém

Před 15tisíci lety měly řeky na našem území až 100násobně vyšší průtoky než dnes. Řeky odnášeli z hor úlomky  do nižších poloh, kde vznikly 6-12m mocné usazeniny. Před 9tisíci lety se situace opakovala. Vznik říční nivy v dnešní podobě je prací lidí doby bronzové. Území kolem řek odlesnili. Prudká řeka se tak rozlila do krajiny, vytvořila meandry a tůňky a zpomalila svůj tok. Člověk novověku za posledních 500 let až děsivě zasáhl do krajiny. Řeka se však řídí přírodními zákony a neptá se člověka kudy téci.

Volně interpretováno z přednášky RNDr. Cílka, CSc., 2005

Jak lidé mění krajinu, a jak krajina ovlivňuje lidi.

Kolem roku 0

Lužní les na soutoku Cidliny a Labe, plný slepých ramen, jezer, tůněk, mokřadí. Hojnost ptactva, zvířectva, rostlin. Šelestění stromů, sluneční svit rozptýlený na hladině, bujnost a zároveň skromnost. Krajina znalým lidem poskytuje potravu i ochranu.

Obrazová kronika Opolan, foto E. Jeník 

Báje a pověsti z blízkého kraje

O hastrmanovi

Hastrman ze Žehuňského rybníka patřil mezi ty hodné, kteří lidem víc pomáhali než škodili. Říkalo se o něm, že je zeleným patronem povozníků, kteří vozili své náklady cestami kolem Oškobrhu. Zvlášť v úseku „Černá míle“ vozy často zapadly. Tu vzal hastrman svůj kouzelný bič a formanům pomohl z bláta ven. Ovšem našli se i tací, kteří ani nepoděkovali a bič ukradli. To se jim krutě vymstilo. Vodník je potrestal, ale na lidi nezanevřel a pomáhal jim dál.

O divoženkách

Ve veltrubských hvozdech prý kdysi bývalo hodně divoženek a lesních žínek, které ve vlajících šatech tolik podobným mlžným oparům, ozdobeny lekníny zapletenými ve vlasech, tančily při měsíčku a na pasekách i okolo polabských tůní.

Báje a legendy Kolínska a Kouřimska, 2004

Cidlina a Lánská struha

Cidlina pramení na západním svahu hory Tábora pod Lomnicí. V našem okresu napájí Žehuňský rabník a odtéká z něho proudy (prostřední sluje Cidlina, západní „Vzteklá“ strouha, východní náhon), které před vsí Dobšicemi se zase spojují. U stavidla baderského odvádí se část vody umělým kanálem „Lánakou“ struhou, jež žene tři mlýny: Mlýnek u Odřepes, Nové mlýny a pátecky, teče kol Křečkova a končí svůj tok 2 1 míle dlouhý proti Kovanicům, kde spojuje se s Labem. Struha tato byla založena v XV. století (za krále Jiřího z Poděbrad) k napájení rybníků panství Poděbradského. Odvedením větší části vody z Cidliny Lánskou struhou (je nadsedlaná nad terénem) jest Cidlina v létě na vodu chudou; poboční ramena při ústí, která ještě v XV. století bohatstvím ryb se honosila, všecka zarostla a v mokrá luka se proměnila. Poděbradsko, 1906

Rybníky

V dnešním hejtmanství Poděbradském bylo v XVII. věku napočteno 250 rybníků. Celá soustava rybníků povstala z močálů a blat na pravém břehu Labe. Rybník Blato zaujímal ohromnou plochu 996ha (Rožmberský na Třeboňsku měří 720ha). Tento rybník s několika menšími, jen hrází oddělenými, napájel od konce XV. věku umělý náhon Lánský z Cidliny. Spolu zásoboval rybník Baderský, Odřepeský, sádky novomlýnské, pátecké, rybník Křečkovský, Bramborku, Budiměřický a Hrádkovský. V polovici XVI. věku veden z Lánské struhy pod nynějším Mlýnkem kanál „Nový“ kol Srbec a Senic k napájení dalších 12 rybníků.

R. 1770 uvádějí se ještě rybník Oškobrzský a reservní Nadýmáček.

Cidlina zásobovala přímo vodou rybník Bačov a Baderský dolní.

Od r. 1764 vysušovány úsilně rybníky a změměny v louky a role; z bývalých 48 rybníků zbyly tu r. 1839 pouze 4 rybníčky, nyní po více let není jediného.

Poděbradsko, 1906

Povodně

Krajina zdejší i její obyvatelé byli často postiženi přírodními živly. Byly to kroupy, požár, ale nejčastěji voda Cidliny, která se rok co rok rozlévala ze břehů daleko krajem. Tak v r. 1890, když se řeka rozvodnila, stavěli lidé hráze, aby voda se nepřelila do vsi. Jak byly ale překvapeni, když voda začala pojednou proudit ze vsi k řece. Lánský kanál (struha) nemohl pojmouti tolik mnoho vody (u Sán tekla voda z řeky do struhy, stavidla nebyla platná) a u Opolan tekla zase přirozeným spádem k řece.

Ročenka vydaná k 30tému výročí Kampeličky, 1932

Největší povodeň na Cidlině v posledních letech byla 6., 7. a 8. března r 1891. Od rybníka Žehuňského, až po ústí Cidliny do Labe, zaplaveno bylo celé okolí; voda proudila přes silnice (v Opolanech nově poprve kamenem zpevněné v letech 1869,1870,1879) a cesty. Tentokráte dostoupila takové výše, že v Opolanech a jiných přilehlých obcích níže položená stavení na 80cm vysoko byla zatopena; dravé proudy strhly oba železniční mosty a zpustošili pozemky, čímž utrpěli blízké obce škodu velikou. Příčinou byla vysoce položená hráz severozápadní dráhy s malými nedostatečnými propustkami, které teprve po povodni byly rozšířeny.

Poděbradsko, 1906

Povodeň po regulaci Cidliny, Obrazová kronika Opolan, foto E. Jeník, 1934

Pamatuji se na jarní povodeň někdy kolem roku 1958. To byly za řekou, zemědělským družstvem postaveny, 3 drůbežárny. Voda stoupla a nezbylo nic jiného, než slepice odvézt. Proud Cidliny za lávkou byl silný a nebezpečný.

Pramici jsme museli uvázat na lano připevněné ke konstrukci lávky, aby nás proud neodnesl. Ženské chytaly slepice do klecí na prasata. Prázdné klece jsme tam dovezli, naplněné naložili, a chlapi nám pomáhali přitáhnout se nazpátek k lávce. Slepice se umisťovali po vsi kam se dalo. Po povodni se zase vrátily zpátky.

Ze vzpomínek pana Šmejkala č.p.5

Jindy se stalo, že přetekla Lánská strouha. Voda stála na poli za Čejkovými č.p. 136. Pod silnicí byla malá propust. Na příkaz vedení družstva jsem bagrem cestu překopal, aby voda mohla odtéci.

Ze vzpomínek pana Šmejkala č.p.5

Meliorace polí

Leden studený, sněhu dosti a vánice a mrazu kol. 15°C. 20 dnů nepřetržitě mrzlo a po té malá přestávka a zase sníh a mrazy. Totéž v únoru. Síti se začalo po dvacátém březnu.Pole na mnohých místech mokrá. Začalo se mluviti o drenážích.

Zápisy pana Floriána, č.p.44, 1924

Přišli velké deště v druhé polovici června kterých nebylo pamětníků. Po tři dny bez ustání pršelo, mezi tím průtrž mračen. Takže hlavník drenážní od kopce směrem ke struze po Muškovým poli nemohl stačiti a voda vyrvala si průchod jiný. Díval-li se z Oškobrhu směrem k Blatu, tam byl rybník, celé lány polí byly dlouho pod vodou. U nás pak na skupině zmeliorované byla úroda dobrá, na druhých pak polích sklidilo se velmi málo.

Zápisy pana Floriána, č.p.44, 1926

Struha byla zamrzlá a mlynáři pustili vodu, která se přelévala přes břehy a pod sněhem viděti nebyla, až se dostala k našemu hospodářství. Měli jsme ji již 30cm na zdi u chléva. Na zahradě měl jsem brambory v krechtě, které jsme museli vybrati a do chlévu ukliditi, odtud pak do stodoly. Vyžádána komise z Poděbrad. Voda ihned zastavena, obec musela nechati vyházeti příkopy, které byly plné sněhu a přes obec vodu do řeky pustiti. Po sejití sněhu z pole za stavením bylo celé pod vodou, poněvadž země byla zmrzlá a drenáže nemohli táhnouti.

Zápisy pana Floriána, č.p. 44, 1929

Regulace Cidliny

V roce 1934 došlo k regulaci řeky Cidliny, na úseku od Libice po silnici u Sán, a skončena v roce 1936. Mechanizace v té době ještě nebyla.Věškeré práce tedy probíhaly více méně ručně. V té době byla krize a tak bylo mnoho nezaměstnaných. Pro tuto práci se přihlásilo z blízkého okolí dostatek lidí. Postavil se železný most asi o 20 metrů blíže k Němečkovům než byl původní dřevěný. Taky nová lávka. Ta se prohnula a musela se opravit. Původní byla naše dřevěná za lesíkem.

Krajina nabyla docela jiného rázu. Dříve řeka tekla blíže vsi a obtékala lesík. Za lesíkem se všelijak klikatila. Byly tam tůně, kam jsme se chodili koupat. Některé byly tak hluboké, že v nich mohli koně při plavení plavat.

Ze vzpomínek pana Součka, č.p.23

Regulace Cidliny , Obrazová kronika Opolan, foto E Jeník

My lidé měníme krajinu. Umíme jí naslouchat?

Odkazy blízké tématu

Knihy

• Cílek - Krajiny vnitřní a vnější
• Větvička – Má květinová dobrá jitra
• Just, Šámal, Dušek – Revitalizace vodního prostředí

Internetová hesla

• staré mapy
• geolab
• nature.cz
• voda.mze.cz
• river restoration centre UK
• European centre for river restoration

Zpracovala ing. Jitka Tvrzníková, 2005